Posloucháme jejich písničky, chodíme na jejich koncerty, čteme jejich knížky, učíme se o nich, ale mnohdy ani nevíme, že tito umělci pochází z Irska. Mezi nejznámnější patří:
The Corrs
The Cranberries
Enya
One Direction
U2
James Joyce, jeho nejznámnější dílo Odysseus
Jonathan Swift, dílo Gulliverovy cesty
Bram Stoker, dílo Dracula
Oscar Wilde, dílo Obraz Doriana Graye
Prohledat tento blog
sobota 3. ledna 2015
Den svatého Patrika
Jak jistě víte, je to státní svátek 17. března v Irsku. Neslaví se ovšem jen v Irsku, nedají na něj dopustit také v USA, Kanadě nebo Austrálii, kde žije mnoho lidí irského původu. V posledních letech si získává oblibu i v Evropě.
Lidé po celém světě ho slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva. Poznávacím znamením pro příznivce svatého pastýře, který přinesl do Irska křesťanství, je i zelený trojlístek. Lidé ho v den Patrikova svátku nosí namalovaný na obličeji nebo si jím zdobí oděv. Všeobecně je pro svatého Patrika i Irsko typická zelená barva, což se v den svatého Patrika projevuje zejména nošením zeleného oblečení. Lidé v tento den jedí zelená jídla, např. těstoviny nebo zmrzlinu.
V některých evropských městech, zejména v Nizozemí a Švýcarsku, se svátek také oslavuje konzumací či inhalací marihuany jako symbolu zelené barvy a svobody.
Symbolem Irska je trojlístek, jehož pomocí svatý Patrik Irům vysvětloval Svatou Trojici. Díky tomu je irskou barvou zelená. Proto je právě 17.3. tato barva vidět skoro všude. Nejen, že se lidé oblékají do zeleného oblečení, ale v některých městech se dokonce lije do řek i zelená barva, či se na zeleno barví různé potraviny. Nejvíce bouřlivé oslavy jsou samozřejmě v samotném Irsku.
Lidé po celém světě ho slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva. Poznávacím znamením pro příznivce svatého pastýře, který přinesl do Irska křesťanství, je i zelený trojlístek. Lidé ho v den Patrikova svátku nosí namalovaný na obličeji nebo si jím zdobí oděv. Všeobecně je pro svatého Patrika i Irsko typická zelená barva, což se v den svatého Patrika projevuje zejména nošením zeleného oblečení. Lidé v tento den jedí zelená jídla, např. těstoviny nebo zmrzlinu.
V některých evropských městech, zejména v Nizozemí a Švýcarsku, se svátek také oslavuje konzumací či inhalací marihuany jako symbolu zelené barvy a svobody.
Symbolem Irska je trojlístek, jehož pomocí svatý Patrik Irům vysvětloval Svatou Trojici. Díky tomu je irskou barvou zelená. Proto je právě 17.3. tato barva vidět skoro všude. Nejen, že se lidé oblékají do zeleného oblečení, ale v některých městech se dokonce lije do řek i zelená barva, či se na zeleno barví různé potraviny. Nejvíce bouřlivé oslavy jsou samozřejmě v samotném Irsku.
![]() | ||
Řeka Chicago 17. 3. 2005 |
Jazyky v Irsku
Oficiální jazyky v Irsku jsou irština a angličtina, přičemž převládá angličtina. Lidí žijících v irsky mluvících komunitách Gaeltachtech, jsou pouhé desetitisíce. Žijí izolovaní převážně na západním pobřeží. Podle sčítání lidu v Irsku v roce 2006, je schopno se irsky domluvit 39% lidí. Pro zajímavost zde napíšu pár vět a výrazů v angličtině a jejich znění v irštině.
English
Irish
Hello Dia
Dhuit
Goodbye
Slán Agat
Welcome
Fáilte
Thank
you Go raibh maith
aguth
Please
Le do
thoil
Excuse
me Gabh mo
léisceil
How
are you? Cona s a
tát ú?
Good,
fine Go maith
What
is your name? Cad is anim duit?
My
name is Monika Monika is anim dom
Yes
Tá/sea
No Níl/ní
hea
I
don´t understand Ní thuigim
Johnnie Fox´s Pub
Když už jsme u toho jídla, pokud chcete ochutnat pořádný steak z česrtvého masa (a nejen steak), zajeďte si do hospody, která je vzdálená od Dublinu 25-35 minut - Johnnie Fox´s Pub.
Tohle místo vás zaujme už na pohled z venku. Je to jedna z nejstarších tradičních irských hospod. Tuto hospodu navštívilo nespočet známých osobností. Mají zde i jejich seznam, který jsem si vyfotila. Často zde hraje živá muzika, nenajdete v hospodě prázdné místo na zdi, všude něco visí a tím originálně hospodu zdobí. Jídlo je tu výborné, doporučuji :-))
Když si pozorně přečtete tento seznam, dozvíte se, že tuto hospodu navštívil i náš bývalý prezident Václav Havel. |
Co by jste měli ochutnat?
Mezi tradiční irská jídla, o kterých se všude dočtete patří:
Irish stew (dušené maso se zeleninou)
Colcannon (šťouchané brambory se zelím, máslem a smetanou)
Coddle (polévka, do které se dá, co doma najdete - klobásy, cibule, slanina, brambory..většinou se k polévce jí tradiční sójový chleba)
Boxty (bramborové placky)
Shepherd´s Pie (tzv. Pastýřův koláč, mleté maso zapečené s bramborami a sýrem)
Mimo jiné v Dublinu narazíte jako všude na MacDonald, fish and chips a pizzérie, ve kterých se můžete najíst.
Já jsem ze zmíněných jídel neochutnala ani jedno, většinou jsme si doma vařily a Naďa je vegetariánka, takže jsme měly většinou zeleninová jídla.
Jednou jsme šly k její kamarádce na večeři (také vegetariánka :) ) a měly jsme sladké brambory, neloupanou rýži a vařenou zeleninu. Sladké brambory pro mě byla novinka, moc mě nechutnaly. V zemích jako je Irsko, lidé neberou brambory moc jako přílohu, jak vidíte, jedí je normálně s rýží.

Irish stew (dušené maso se zeleninou)
Colcannon (šťouchané brambory se zelím, máslem a smetanou)
Coddle (polévka, do které se dá, co doma najdete - klobásy, cibule, slanina, brambory..většinou se k polévce jí tradiční sójový chleba)
Boxty (bramborové placky)
Shepherd´s Pie (tzv. Pastýřův koláč, mleté maso zapečené s bramborami a sýrem)
Mimo jiné v Dublinu narazíte jako všude na MacDonald, fish and chips a pizzérie, ve kterých se můžete najíst.
Já jsem ze zmíněných jídel neochutnala ani jedno, většinou jsme si doma vařily a Naďa je vegetariánka, takže jsme měly většinou zeleninová jídla.
Jednou jsme šly k její kamarádce na večeři (také vegetariánka :) ) a měly jsme sladké brambory, neloupanou rýži a vařenou zeleninu. Sladké brambory pro mě byla novinka, moc mě nechutnaly. V zemích jako je Irsko, lidé neberou brambory moc jako přílohu, jak vidíte, jedí je normálně s rýží.

Kam na výlet?
Dublin, krásné velké město, které stojí za to vidět. Jako každé se může pyšnit svými památkami a jedinečnými místy. Ale když chcete vyjet někam na výlet, určitě za to stojí:
Dublin castle, krásný hrad, který byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 1204-1230. Hrad jsem sama navštívila, obklopuje ho zeleň typická pro Irsko a je to krásný pohled.
Když budete chtít vidět opravdu krásnou přírodu Irska, doporučuji navštívit Glendalough (Údolí dvou jezer). Udělali jsme si sem o víkendu s Naďou výlet. Můžete sem přijet autem a zaparkovat na jednom ze tří parkovišť, podle toho, kterou a jak dlouho trasu si zvolíte.
Najdete tu kostely, věže, jezera, zříceniny a zbytky měst. Je to ideální místo pro pěší turistiku i horolezectví.
Dublin castle, krásný hrad, který byl zbudován na příkaz krále Jana Bezzemka v letech 1204-1230. Hrad jsem sama navštívila, obklopuje ho zeleň typická pro Irsko a je to krásný pohled.
Když budete chtít vidět opravdu krásnou přírodu Irska, doporučuji navštívit Glendalough (Údolí dvou jezer). Udělali jsme si sem o víkendu s Naďou výlet. Můžete sem přijet autem a zaparkovat na jednom ze tří parkovišť, podle toho, kterou a jak dlouho trasu si zvolíte.
Najdete tu kostely, věže, jezera, zříceniny a zbytky měst. Je to ideální místo pro pěší turistiku i horolezectví.
Co dělat v Dublinu?
Irsko je známé pro svoje tzv. puby. Malé, příjemné hospůdky, ve kterých můžete posedět u živé muziky, poslouchat tradiční irskou hudbu a popíjet Guinness nebo whiskey. Příznivci piva Guinness by rozhodně neměli zapomenout na návštěvu Guinness Brewery, pivovaru přímo v Dublinu.
Večer, když půjdete po centru Dublinu, můžete narazit na pouliční zpěváky a umělce i na menší kapely hrající na ulici. Je to krásná večerní atmosféra, bohužel, ve většině hospod začíná hrát muzika až kolem půlnoci.
V Dublinu se celá čtvrť jmenuje Temple bar. Najdete tu spoustu barů a hospůdek. Určitě stojí za to se do některé irské hospůdky podívat.
Milovníci památek si v Dublinu přijdou zajisté taky na své. Například jedna z nejstarších univerzit Trinity College je veřejnosti přístupná. Projdete hlavními vraty a stojíte na obrovském nádvoří.
Když se budete chtít projít po centru Dublinu, nemůžete si nevšimnout stavby zvané Spire of Dublin, která se nachází na O´Connell Street. Můžete se podle ní orientovat, když se například ztratíte jako já :-)
Dále můžete pokračovat přes O´Connell Bridge až na Grafton Street, nejrušnější ulici, kde se nachází nejvíce obchodů. Po cestě máte již zmiňovanou Trinity College, Molly Malone statue (Molly Malone je známá písnička o dívce, která prodávala ryby na ulici a zemřela velmi mladá. Její sochu můžeme najít přímo na Grafton Steet) a když projdete Grafton Street dorazíte k St Stephen´s Green Park a stejnojmennému nákupnímu středisku.
Večer, když půjdete po centru Dublinu, můžete narazit na pouliční zpěváky a umělce i na menší kapely hrající na ulici. Je to krásná večerní atmosféra, bohužel, ve většině hospod začíná hrát muzika až kolem půlnoci.
V Dublinu se celá čtvrť jmenuje Temple bar. Najdete tu spoustu barů a hospůdek. Určitě stojí za to se do některé irské hospůdky podívat.
Milovníci památek si v Dublinu přijdou zajisté taky na své. Například jedna z nejstarších univerzit Trinity College je veřejnosti přístupná. Projdete hlavními vraty a stojíte na obrovském nádvoří.
Když se budete chtít projít po centru Dublinu, nemůžete si nevšimnout stavby zvané Spire of Dublin, která se nachází na O´Connell Street. Můžete se podle ní orientovat, když se například ztratíte jako já :-)
Dále můžete pokračovat přes O´Connell Bridge až na Grafton Street, nejrušnější ulici, kde se nachází nejvíce obchodů. Po cestě máte již zmiňovanou Trinity College, Molly Malone statue (Molly Malone je známá písnička o dívce, která prodávala ryby na ulici a zemřela velmi mladá. Její sochu můžeme najít přímo na Grafton Steet) a když projdete Grafton Street dorazíte k St Stephen´s Green Park a stejnojmennému nákupnímu středisku.
O´Connell Street |
Socha na O´Connell Street |
O´Connell Bridge |
Molly Malone statue |
![]() |
St Stephen's Green Shopping centre |
St Stephen´s Green Park |
11 dní v Dublinu
Jak jsem psala, měla jsem v cetnru Dublinu domluvené kurzy angličtiny. První den tam semnou jela Naďa, aby se vše domluvilo a zaplatilo. Jeden pán, nejspíš vedoucí té školy, mě dal pár základních otázek, podle kterých mě přiřadil do skupiny. Jméno mého učitele bylo Paul, ve třídě nás bylo přibližně 15 a bylo tam hodně španělů. Každý den kurz trval 3 nebo 4 hodiny. Celou dobu na nás mluvil pouze anglicky, někdy jsem měla problém rozumět, co mám dělat, ale hodně jsme pracovali ve skupinkách nebo soutěžili, takže jsme to společně zvádli.
Docela těžké pro mě bylo, když jsme probírali gramatiku. Vysvětloval některé věci jinak, než jak jsem se je učila na základní nebo střední škole. Ale každý den donesl text o seriálech (např. o Přátelích), dozvěděli jsme se zajímavosti o natáčení a poté jsme se vzájemně ptali. Učil nás správně se ptát, opravdu apeloval na to, aby ta otázka byla správně poskládaná a abychom se dokázali dozvědět základní informace o filmech nebo seriálech. Kvůli víkendu a státnímu svátku jsem ve škole byla jen pár dní, ale i těch pár dní byl pro mě obrovský zážitek.
Na konci kurzu jsem dostala certifikát s dosaženou úrovní angličtiny.
Každý den jsme dostali úkoly, po škole jsem si šla sednout do St Stephan´s Green parku, který byl hned přes ulici a udělala jsem si úkoly. S čím jsem si nevěděla rady, mě doma Naďa pomohla. Zbytek dne jsem většinou chodila po centru, nakupovala a ze začátku mě zabralo hodně času se vůbec dostat domů ;)
Doprava v Dublinu je problémovější, ano měla jsem jízdní řády autobusů, ale nejezdily moc na čas. Přes víkend také byla stávka autobusáků, která se protáhla i na všední den, o čemž jsem nevěděla. Ráno jsem šla na autobus a jedna paní ke mě přišla a řekla mi, že bych měla poslouchat rádio, že dnes autobusy ještě nejezdí. Na štěstí ještě byla doma Naďa, zavezla mě na typ dopravního prostředku zvaný Luas. Je to něco jako naše tramvaje. Byla jsem ráda, že se dostanu do školy včas, ale měla jsem naučenou cestu z autobusu, netušila jsem, kde mě luas zastaví. Marně jsem se orientovala na mapě centra a tak jsem se pořád ptala lidí, až jsem do školy dorazila.
Docela těžké pro mě bylo, když jsme probírali gramatiku. Vysvětloval některé věci jinak, než jak jsem se je učila na základní nebo střední škole. Ale každý den donesl text o seriálech (např. o Přátelích), dozvěděli jsme se zajímavosti o natáčení a poté jsme se vzájemně ptali. Učil nás správně se ptát, opravdu apeloval na to, aby ta otázka byla správně poskládaná a abychom se dokázali dozvědět základní informace o filmech nebo seriálech. Kvůli víkendu a státnímu svátku jsem ve škole byla jen pár dní, ale i těch pár dní byl pro mě obrovský zážitek.
Na konci kurzu jsem dostala certifikát s dosaženou úrovní angličtiny.
Každý den jsme dostali úkoly, po škole jsem si šla sednout do St Stephan´s Green parku, který byl hned přes ulici a udělala jsem si úkoly. S čím jsem si nevěděla rady, mě doma Naďa pomohla. Zbytek dne jsem většinou chodila po centru, nakupovala a ze začátku mě zabralo hodně času se vůbec dostat domů ;)
Doprava v Dublinu je problémovější, ano měla jsem jízdní řády autobusů, ale nejezdily moc na čas. Přes víkend také byla stávka autobusáků, která se protáhla i na všední den, o čemž jsem nevěděla. Ráno jsem šla na autobus a jedna paní ke mě přišla a řekla mi, že bych měla poslouchat rádio, že dnes autobusy ještě nejezdí. Na štěstí ještě byla doma Naďa, zavezla mě na typ dopravního prostředku zvaný Luas. Je to něco jako naše tramvaje. Byla jsem ráda, že se dostanu do školy včas, ale měla jsem naučenou cestu z autobusu, netušila jsem, kde mě luas zastaví. Marně jsem se orientovala na mapě centra a tak jsem se pořád ptala lidí, až jsem do školy dorazila.
![]() | |
Luas in Dublin |
St Stephen´s Green Park |
čtvrtek 1. ledna 2015
Cesta do Dublinu
A bylo to tady, můj první let letadlem. Díky bohu jsem se nemusela do Dublinu dopravit sama, Naďa byla zrovna v Česku, takže letěla semnou. Bohužel z Česka nelétají žádné přímé lety do Dublinu. Když chcete letět z Prahy, musíte přestupovat v Londýně. My jsme letěly z Bratislavy, kam jsme dorazily půjčeným autem. Na letišti jsem byla trochu vystrašená, co, kde, kam, proč..Díky bohu, že letěla semnou! Byla jsem zvědavá, jaká bude cesta letadlem, ale byl to pro mě příjemný zážitek. Po necelých dvou hodinách jsme dorazily na letiště v Dublinu, odsuď jsme se autobusem dostaly na parkoviště, kde měla Naďa auto. Počasí v Irsku bylo přesně jaké jsem čekala a jaké je pro Irsko typické. Zataženo a vypadalo to, že každou chvíli bude pršet. Nasedly jsme do auta a než jsme dojely domů, začalo pršet :)
Naďa bydlela v malém, ale krásném bytě. Jsou to takové ty byty, jak vypadají, jako malé domečky a je jich několik vedle sebe. Bydlela na kraji Dublinu, v Castleknock v College fort. Moc se mi to tam líbilo, byl tam klid, akorát autobusovou zastávku jsem měla trochu dál. Naďa bohužel musela ještě ten den hned do práce, takže jsem si prošla okolí, ale moc jsem se nevzdalovala, měla jsem strach, že už bych se se svým orientačním smyslem nevrátila. Ale ještě než odjela do práce, tak jsme nasedly do auta a ukázala mě cestu na autobusovou zastávku, školu v centru kam budu chodit apodobně. Na druhý den mě vytiskla mapu centra a autobusový řád, jelikož musela chodit do práce, musela jsem si se vším poradit sama, z čehož jsem měla docela velký strach, jak jsme to zvládla se dozvíte v dalším příspěvku :)
Naďa bydlela v malém, ale krásném bytě. Jsou to takové ty byty, jak vypadají, jako malé domečky a je jich několik vedle sebe. Bydlela na kraji Dublinu, v Castleknock v College fort. Moc se mi to tam líbilo, byl tam klid, akorát autobusovou zastávku jsem měla trochu dál. Naďa bohužel musela ještě ten den hned do práce, takže jsem si prošla okolí, ale moc jsem se nevzdalovala, měla jsem strach, že už bych se se svým orientačním smyslem nevrátila. Ale ještě než odjela do práce, tak jsme nasedly do auta a ukázala mě cestu na autobusovou zastávku, školu v centru kam budu chodit apodobně. Na druhý den mě vytiskla mapu centra a autobusový řád, jelikož musela chodit do práce, musela jsem si se vším poradit sama, z čehož jsem měla docela velký strach, jak jsme to zvládla se dozvíte v dalším příspěvku :)
![]() |
Castleknock College fort |
Proč Irsko?
Měla jsem jedinečnou příležitost navštívit Irsko a ráda bych Vás seznámila s mými zážitky, postřehy a zkušenostmi. Mamčina sestřenice Naďa už žije 7 let v Irsku, žila zde se svou sestrou, ale ta se přestěhovala na Nový Zéland. Obě dvě mě pozvaly, abych za nimy přijela, ale Irsko je lépe dostupné i finančně výrazně méně náročné, takže jsme začaly plánovat výlet do Irska. Nejprve jsme myslely, že pojedu jako au-pair, jenže přes agenturu to nešlo, jelikož jsem ještě neměla 18 let. A tak Naďa zkontaktovala rodinu, ve které dřív sama hlídala děti. Všechno začalo dobře, rodina si na mě vzala kontakt, poslala jsem jí fotky a už se zbývalo jen spojit přes skype a domluvit podrobnosti. Naneštěstí té paní zemřel tatínek, na kterého byla velice vázáná a bylo to celé komplikovanější, takže vše padlo. Abych nejela jen tak pro nic za nic, tak mě Naďa domluvila intenzivní kurzy angličtiny v místní škole U-learn. Vše bylo naplánované a letenky zabookované, mohlo se letět :).
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)